Týden v nové rodině
Už je to týden, co máme Arčíka doma. Stále jsme ve fázi poznávání, Arčíno zkouší, co se smí, co mu dovolíme.. Arčíka jsme si přivezli jako tříměsíční štěndo, u kterého je vidět, že paní chovatelka nelenila. Slyší na jméno "Arčí" a vypadá to, že reaguje na povel "sedni" a "fuj", což je při jeho chuti okusit každý kamínek celkem prima. Je čistotný. Loužička a ani hromádka se u nás zatím (?) neobjevila. Ale na návštěvě u Kořínků se Arčík předvedl.. Ukázal, co vybumbal i co měl dobrého k papu. Jinak je to zlatíčko, co zase vneslo úsměv do rodiny po ztrátě naše milovaného Endíčka. Rozdíly mezi nima jsou patrné ale už teď. Uvidím, jak rychle bude postupovat ve výcviku. Hlídat svoje království bude určitě dobře. Štěká i na listy od stromu, které poletují po ulici. Je často venku, ikdyž má otevřené dveře domů. Nevadí mu samota. Poprvé byl doma Arčík delší dobu (3h) sám v pondělí. Celé dopoledne jsem si ním hrála a nenechala ho usnout, aby byl unavený, až odjedu. Takže předpokládám, že celou tu dobu prospal. Při zavírání dveří nefňukal. Vlastně jen jednou jsem ho slyšela kňourat - v Praze na eskalátorech. S Arčíkem je celkem obížné si doma hrát. Má neustále otevřené dveře ven a s jakoukoliv hračkou, kterou doma uloví, běží ven. I s plyšovým ledním medvědem, který je zatím větší než on sám. Je zajímavé sledovat jeho techniku sesunování ze schodů..
První návštěva pana doktora
Máme za sebou první návštěvu veterináře. MVDr. Otčenášek se na nás ve čtvrtek podíval, jestli je všechno tak, jak má být. Zánět zvukovodu je prý na dobré cestě, ale pořád kapeme do každého ouška ráno a večer. Levé ouško si drbe. Z očiček mu po týdnu na venkovském vzdoušku překvapivě stále teče. Takže pražským prachem to asi nebude. Možná chloupky. Snad se stav zlepší po ostříhání, na které jdeme s Arkouškem v příštím týdnu. Řešili jsme otázku očipování. Arčíno má bohužel špatně viditelné tetovací číslo i po vyholení a prosvícení. Mikročip mu budeme dávat nejdříve po uzdravení zánětu.
První návštěva našeho cvičáku
V neděli jsme se šli představit na cvičák, kam budeme chodit trénovat poslušnost až nám bude kolem 5ti měsíců. Zatím tam budeme chodit jen očmuchávat kolegy, zvykat si na prostředí, na smečku a hlavně si hrát.
První procházka s paničkou
V týdnu jsem Arkouškovi ukázala, kam budeme chodit nejčastěji na procházky a kde budeme také cvičit, tam, kam jsem chodívala s Endýnem - do vrší. Miniprocházku jsem hodně zkrátila. Arkouš toho zatím moc nenaťapká a navíc bylo teplo. Byl puštěný navolno a pěkně si mě hlídal.
Arkouš a ostatní bafíci
Porotože už má Arčoun všechna potřebná očkování, můžeme mezi pejsky. O jeho nepřátelském postoji ke psům, na který mě paní chovatelka upozorňovala, jsem se chtěla přesvědčit. Měl možnost se za týden očuchat se třemi pejsky. Fenka tříletého labradorského retrívra Sally by si s Arčím jistě ráda pohrála, ale vzhledem k její velikosti a Arčíkově štěkotu jsme další seznamování nechali na později. Na cvičáku se mu moc nelíbil ani malý dobrman, který už na svých osmi týdnech je větší než náš bafík. Ani první setkání s malou osmitýdenní fenkou bígla jménem Trixi nebylo přátelské. Arčík vrčel, štěkal. S Trixinkou si měl ale možnost znovu si pohrát v úterý, kdy k nám přišla slečna na návštěvu. Na Arčíkovi bylo vidět, že chce, aby ho Trixi následovala. Když za ním neběžela, vrátil se za ní. Bral ji svoje hračky a utíkal s nima pryč. Dorážel na ni. Možná mu víc než si myslíme chybí maminka Šira, která s ním dováděla.